Článek se zabývá historií výchovy a vzdělávání osob s těžkým poškozením sluchu v období Rakousko - Uherské monarchie na přelomu 19. a 20. století. Seznamuje čtenáře s tehdy fungujícími ústavy a sdruženími, používanými metodami výuky.
Podává srovnání se současnou praxí v oboru surdopedie.