Exponované povrchy živých organismů představují specifické komunikační rozhraní, které slouží jako orgány sebe-representace, tzv.sémantické orgány, zpřístupňující niterné dimenze organismu. Sémantické orgány nemají charakter objektivní reality, jejich existence je dána aktuální vztažností k umweltu určitého adresáta.
Sémantické orgány se významnou měrou podílejí na komunikačních procesech v živém světě a představují tak důležitou složku biologické reality. Význam exponovaných povrchů organismálních těl je v této práci kontextualizován v rámci srovnávací terminologie současné biologie.