Kolonie se rozrůzňuje na centrální stárnoucí buňky obsahující vysoké aktivity enzymů stresové obrany Ctt1p, Sod1p a Sod2p a membránové H+-ATPasy Pma1p a na okrajové buňky obsahující vysoké množství enzymů adaptivního metabolismu (např.Pex11p, Cta1p, Cit3p, Icl2p, Ato1p, Ato2p a Ato3p). To způsobí jejich rozdílný osud, tedy dobrou kondici buněk na kraji kolonie a řízené odumírání některých středových buněk, které tak poskytnou živiny zdravým krajovým buňkám.