Polarografické a voltametrické chování genotoxického 9-fluorenonu bylo studováno DC tast polarografií (DCTP) a diferenční pulzní polarografií (DPP) na rtuťové kapkové elektrodě (DME), dále diferenční pulzní voltametrií (DPV) na visící rtuťové kapkové elektrodě (HMDE) a DC voltametrií (DCV) a DPV na rtuťovým meniskem modifikované stříbrné pevné amalgámové elektrodě (m-AgSAE). Mechanismus elektrochemické redukce 9-fluorenonu byl rovněž studován.
Optimální podmínky byly nalezeny pro stanovení 9-fluorenonu ve vodně-methanolickém pufrovaném prostředí výše zmíněnými metodami v koncentračním rozsahu 2×10–6 – 1×10–5 mol L–1 (DCTP na DME), 2×10–7 – 1×10–5 mol L–1 (DPP na DME), 2×10–8 – 1×10–5 mol L–1 (DPV na HMDE), 8×10–7 – 2×10–5 mol L–1 (DCV na m-AgSAE) a 8×10–7 – 4×10–5 mol L–1 (DPV na m-AgSAE).