Abstrakt
Více než 50 % celosvětové populace dnes žije ve městech. Ta se stávají významnými zdroji emisí skleníkových plynů.
Mnohá města vytvářejí strategie pro snížení svých emisí. Zde zjišťujeme, jak a proč se emise se odlišují mezi městy.
Naše studie z deseti světových měst ukazuje, jak souhra geofyzikálních faktorů (klima, přístup ke zdrojům či funkce ústředního města v regionu) a technických faktorů (způsob výroby energie, prostorové uspořádání města a způsob zpracování odpadů) určuje výši emisí skleníkových plynů připadajících na města. V rámci celkového trendu existují mezi městy rozdíly v závislosti na dostupnosti veřejné dopravy, zatímco příjem fyzických osob ovlivňuje vytápění a průmyslové využití paliv.
Když zahrneme do výpočtů i emise skleníkových plynů vznikající při těžbě a zpracování paliv, množství emisí připadající na města se oproti emisím z přímé spotřeby paliv zvýší až o 25%. Naše výsledky by měly přispět k podpoře výměny zkušeností mezi městami o účinném snižování emisí skleníkových plynů.