Abstrakt
Kapitola "Fascinace neviditelností" nejprve poukazuje na vypravěčskou perspektiva Havlíčkova románu Neviditelný, v níž vypravěč a zároveň hlavní postava románu popisuje minulé události tak, že kombinuje moment retrospektivní s "prospektivnm", tedy paměť a očekávání. Ani tato dvojí perspektiva však není s to odhalit "smysl" nešťastných událostí, jež jsou v románu líčeny, a to ani vypravěči, ani pro čtenáře.
Jak vypravěč, tak čtenář jsou tím vybízeni k "inscenaci smyslu", který však zůstává "neviditelný". Tím se zároveň ukazují meze interpretace tohoto díla: Ve chvíli, kdy jsou všechny události líčeny výhradně z pozice vypravěče-hlavní postavy, musí každý - byť legitimní - pokus o rekonstrukci předpokládaného mentálního světa ostatních postav obsahovat větší či menší desinterpretaci.