Abstrakt
Cyklogeneze v západním Středomoří byla vyvolána nasouváním výškové brázdy nad přízemní frontální rozhraní. Vyvíjející se cyklóna byla zpočátku doprovázena silnými konvekčními srážkami, které zasáhly severní Itálii, a později silnými trvalými srážkami převážně nekonvekčního charakteru ve střední Evropě.
Výskyt synopticko-dynamických anomálií je studován s využitím reanalýz ERA-40. Poloha anomálií, jejich výraznost a rozsah jsou hodnoceny prostřednictvím kumulativní distribuční funkce spočtené vzhledem ke klimatologii uvažované veličiny v dané oblasti za období od července do srpna 1958–2002.
V průběhu cyklogeneze jsou detekovány výrazné anomálie související s ději, které přispěly k dokončení vzájemného propojení přízemní frontální zóny a výškového maxima vorticity. Období srážek ve Středomoří a ve střední Evropě jsou charakterizována výskytem anomálií, které vytvořily v synoptickém měřítku vhodné podmínky pro vznik a trvání silných dešťů.