Abstrakt
Článek využívá databáze připravené na PřF UK o využití ploch Česka (1845, 1948, 1990, 2000) pro 8903 srovnatelných územních jednotek. Pracuje s třemi soubory využití ploch podél české hranice (sousedi 1., 2., 3. řádu) a srovnávacím souborem vnitrozemsk ých lokalit.
Dále je soubor členěn podle hranic dle jednotlivých sousedních zemí. Článek vysvětluje fakt větší závislosti vývoje struktury ploch na přírodních podmínkách, politické faktory lokace hrály ve vývoji využití ploch jen menší roli. Kromě jednotlivých kategorií ploch jsou analyzovány i agregátní ukazatele jako je index změny a koeficient ekologické stability.
Vývoj struktury ploch je dále konfrontován se situací z hlediska úrodnosti zemědělsky využívaných ploch (úřední cena ZPF) a také podle hustoty zalidnění.