Abstrakt
Cíl studie: Přehled současných znalostí o mechanismech vlivu hormonální substituční terapie na kardiovaskulární systém. Metodika: Informace byly získány z textů vybraných pomocí databáze Medline a Ovid.
Závěr: Hormonální substituční terapie pozitivně ovlivňuje některé rizikové faktory kardiovaskulárních nemocí. Nejznámější je její vliv na lipidový profil.
Perorální estrogeny způsobují pokles LDL-C (frakce cholesterolu v lipoproteinech o nízké denzitě) a zvýšení hladiny HDL-C (frakce cholesterolu v lipoproteinech o vysoké denzitě). Zároveň zvyšují hladiny triglyceridů, což nemá klinický význam, s výjimkou případ ů iniciální hypertriglyceridémie.
Transdermální estradiol způsobuje obecně nižší pokles LDL-C a nižší vzestup hladin HDL-C bez vzestupu, či dokonce s poklesem hladin triglyceridů. Přidání gestanů s androgenní aktivitou v běžných dávkách, sice neovlivňuje změny LDL-C, ale způsobuje snížení pozitivního efektu perorálních i transdermálních estrogenů na HDL-C.
Přidání progestinů bez androgenní aktivity neovlivňuje změny lipidového profilu vyvolané estrogeny. Transdermální estrogeny neovlivňují inzulinovou rezistenci.
Estrogeny podporují gynoidní distribuci tělesného tuku, která je pro riziko ischemické choroby srdeční méně riziková. Estrogeny působí vazodilatačně.
Byl prokázán pokles hladin cytoadhesivních molekul při podávání HRT a snížení hladin homocysteinu na premenopauzální hodnoty. Nově objevované změny, např. signifikantní vzestup CRP při užívání perorálních estrogenů, by mohly vysvětlit zvýšení kardiovaskulárního rizika v počátečním období užívání HRT, zejména u žen s anamnézou ischemické choroby srdeční.