Reakce monospirodienonového derivátu thiacalix[4]arenu s různými kyselinami (HCl a HBr) vedla k přesmyku thiacalixarenového skeletu a tvorbě fenoxathiinového derivátu ve vysokých výtěžcích (až 80%). Struktura neočekávaného produktu byla potvrzena 1H and 13C NMR spektroskopií a rentgenostrukturní analýzou.