Příspěvek připomíná 35. výročí od poslední veřejné přednášky univerzitního prof. Karla Kuchaře, která nesla název Estetika mapové tvorby.
Prof. Kuchař bohužel nestačil více propracovat problematiku estetických aspektů kartografické tvorby, příspěvek se proto snaží o jejich kategorizaci a souhrn.
Přitom se inspiruje myšlenkami a strukturou uvedené přednášky a navazuje na ni ve světle nových poznatků z této oblasti poznání. Příspěvek vychází z předpokladu, že kartografická díla v průběhu staletí prodělala velké změny, a to i ve vztahu k estetice.
Zatímco ve středověku byla ještě běžnou součástí tvorby umělců, s příchodem novověku a reprodukčních technik začala pozvolna tento charakter ztrácet, až se stala součástí mimouměleckého estetična.