Metabolická teorie ekologie předpokládá, že rychlost metabolismu se mění s hmotností organismu s exponentem rovným 3/4. Alternativní predikcí je, že rychlost metabolismu mezidruhově roste s hmotností s exponentem v rozmezí hodnot 2/3 a 1 v závislosti na velikosti buňky a buněčném metabolismu, který je určován poměrem mezi povrchem a objemem buňky.
Testovali jsme (i) vliv velikosti buněk na variabilitu standardního metabolismu a (ii) zda je vztah mezi velikostí buňky a rychlostí metabolismu zprostředkován velikostí genomu, která s velikost í buněk většinou pozitivně koreluje. Otázky (i - ii) jsme testovali za využití povrchu erytrocytů, jako odhadu velikosti buňky u 14 druhů gekončíků – monofyletické skupiny s velkou velikostní variabilitou.
Exponent s kterým rostla rychlost standardního metabolismu byl signifikantně nižší než 3/4, zatímco rychlost metabolismu vztažená na hmotnost těla korelovala s povrchem erytrocytů.