V této publikace jsou kriticky posouzeny a zhodnoceny přístupy k analýze estrogenních látek jako polutantů životního prostředí na základě významných současných původních publikací. Význam je kladen na zpracování vzorku a prekoncentrační techniky, s důrazem na SPE a na využití vysoce selektivních interakcí jako např. molekulární rozpoznávání.
Pojednáno je o systémech vysokoúčinné plynové nebo kapalinové chromatografie v kombinaci s hmotnostní spektrometrickou detekcí jako o základních metodách stanovení estrogenů ve vzorcích ze životního prostředí. V semikvantitativním screeningu etrogenních polutantů se jeví jako výhodné použití imunochemick ých postupů (např.
ELISA). HPLC a GC s užitím běžné UV/Vis, fluorescenční a elektrochemické detekce jsou užitečné při rutinní kontrole polutantů o vyšších koncentrací.