Budina (1m) granátického peridotitu v granulitu gföhlské jednotky ze Skleného má zachovány mineralogické, geochemické a strukturní důkazy o vývoji pláště. Peridotit má porfyroklastickou strukturu.
Velká zrna granátu a menší olivín a pyroxen jsou zachovány v jemnozrnné rekrystalované matrici olivínu pyroxenu a pargasitického amfibolu. Ve srovnání s ostatními granátickými peridotity v moldanubiku reprezentuje peridotit ze Skleného fragment subkontinentálního litosférického pláště, Prodělal raní částečné tavení a ochuzení o nekomúpatibilní prvky v podmínkách středních tlaků v poli stability spinelu.
Následně byl transportován do HP podmínek a proběhla metazomatoza primitivní bazaltovou taveninou.