Příspěvek se zabývá problematikou integrace bulharské společností v českém prostředí. V něm se probírá osobní postoj bulharských respondentů k sebezačlenění do české společnosti a jejich stupeň adaptaility.
Jejich narativní projevy jsou klíčem badatelského přístupu k dotyčné problematice. Sebereflexe bulharských příslušníků odkazují na otázky, spojené s akulturací a jejich dopad jak na společenský život komunity, tak i na jejich osobní život.