Cílem příspěvku je vybrat některé Komenského myšlenky, jež se nejen odlišují od dobových trendů, ale mají také aktuální platnost v debatách o vzdělání, především s ohledem na rozměr péče o duši, svět, přírodu. Zde je možné hledat stálou inspiraci pro diskusi o vztahu disciplín a celostního zaměření (oborová roztříštěnost), metodologii věd (kvantitativní versus kvalitativní hlediska), hledání jednotného základu veškeré skutečnosti (systémové teorie, interdisciplinarita ve vědě a vzdělání), ale také pro úvahy rázu etického, týkající se místa člověka v celku světa, jeho životního cíle a smyslu atd.
Celý Komenského systém vědění (charakterizovaný jako pansoficko-reformátorský) je inspirován nejen hled áním vědeckých metod, ale především myšlenkou nápravy. Komenského filosofie a její praktické uplatnění ve výchově tak je zdrojem poučení všude tam, kde jde o aktivní účast na světovém dění; v tomto ohledu má mnoho společných rysů také s obecnými cíli environmetálního vzdělání.