Článek analyzuje sociální význam prodeje na úvěr, a to jako instituce a jako praxe, jejímž prostřednictvím Romové v Tercově (jižní Čechy) ustavují své pojetí subjektivity, jež jim dovoluje nabýt v daném sociálním prostředí uznání. Tato praxe je navíc postavena na podkopávání dominantních představ o cikánství.