Abstrakt
Ukončování léčby pacienta představuje v současné době jeden z nejpalčivějších problémů každodenní klinické praxe, který v sobě zahrnuje otázky medicínské, právní, etické, ekonomické i sociální. V systému omezených zdrojů, kdy pacient má právo na léčbu v souladu s dostupnými poznatky vědy, reálně zdravotníků hrozí právní odpovědnost i při nenasazení zřejmě futilní léčby.