Vtéto kapitole se autor zaměřuje na příběh starozákonního proroka Jonáše, zejména zhlediska literární kompozice knihy a psychologického vývoje jejího hlavního hrdiny. Jonášův příběh je interpretován jako paradigmatický model vztahu mezi náboženskou konverzí a proměnou mezilidských vztahů.
Homiletický rozměr knihy je pojednán vzávěru článku.