Hypotéza, že (pre-)leukemický klon buněk dětské akutní lymfoblastické leukémie může vznikat v průběhuprenatálního života, byla nedávno potvrzena. Důkazy byly podány pomocí studií klonality u leukémií monozygotníchdvojčat a v několika případech pomocí zpětného sledování markeru leukemických buněk do materiálupocházejícího z perinatálního období života pacientů.
Tyto nálezy potvrzují vícezásahový model vzniku leukémiea kladou okamžik prvního zásahu (alespoň u některých typů leukémií) do prenatálního života. Autoři se ve studiizaměřili na detekcimRNAhybridního genu TEL/AML1, který je nalézán téměř u čtvrtiny všech dětských pacientůs akutní lymfoblastickou leukémií a jehož vznik by mohl být důsledkem tohoto prvního zásahu.
Autoři analyzovali celkem 298 vzorků pupečníkové krve od zdravých novorozenců a v 8 případech identifikovali pozitivitu TEL / AML1 pomocí (kvantitativní) polymerázové řetězové reakce s reverzní transkriptázou. Autoři zjistili pozitivitu také v jedné z 12 testovaných hematopoetických tkání plodu.
V jednom případě potvrdili pozitivitu TEL / AML1 fluorescenční in situ hybridizací. In vitro experimenty s použitím buněčných linií a buněk zdravých dárců nepotvrdily hypotézu, že fúze TEL / AML1 může vzniknout v důsledku apoptogenních podnětů během období mezi odebráním a zpracováním vzorků.
Tyto výsledky ukazují, že buňky pozitivní na TEL / AML1 lze detekovat při narození a že frekvence tohoto nálezu je čtyřicetkrát vyšší než celková kumulativní pravděpodobnost, že u těchto dětí dojde k rozvoji leukémie pozitivní na TEL / AML1.