Ve své studii o teologickém inklusivismu a exklusivismu autor srovnává zkušenost D. Bonhoeffera zNěmecka před rokem 1933 a po roce 1933 (Etika: DBW 6,342-353) se svou zkušeností zČeskoslovenska před rokem 1989 a po roce 1989.
Utlačovaná církev vobdobí pronásledování sebezáchovně inklinovala kinklusivismu, svobodná církev vobdobí pluralismu zvolila obranný exklusivismus. Má se ignorovaná církev vobdobí indiferentismu vrátit kinklusivnímu paradigmatu a hledat spojence mezi všemi, kdo odmítají současný imanentismus a jsou otevřeni pro transcendenci?