Autorky zpracovaly statisticky reprezentativní soubor rentgenogramů ruky a distální části předloktí třemi v současnosti nejpřesnějšími známými metodami hodnocení kostního věku, jimiž jsou metody GP, TW2 a TW3. Na základě výsledků své studie i v souladu s obsahem letos publikované nové metody TW3 doporučují opustit v praxi specializovaných pracovišti dosud užívanou metodu TW2.
Pro exaktní hodnocení kostního věku doporučují metodu TW3, která díky zcela recentním standardům osifikace skeletu ruky a distální části předloktí reflektuje vliv sekulárního trendu na časnější biologickou zralost současných evropských dětí a pubescentů. Podle výsledků studie a dosavadních zkušeností autorek s TW3 metodou odpovídají hodnoty stanovené pro kompartment RU5 (radius, ulna, metakarpy a falangy) stupni zralosti gonád a zralosti karpálního kompartmentu ruky současných českých chlapců a dívek lépe než hodnoty stanovené metodou TW2.
Rozdíly výsledků metod TW2 a TW3 činí v průměru jeden rok, což je z klinického hlediska velmi významný rozdfl (nižší hodnoty u TW3). Autorky dále prokázaly zhruba shodu hodnot kostního věku stanovených metodami GP a TW3.
Na základě tohoto zjištění doporučují používat GP metodu v běžné "statimové" praxi všude tam, kde není vyžadována přesná kontrola tempa osifikace, resp. léčby. Uvedená zjištění platí pro věkové skupiny nad devět let, standardy TW3 metody pro mladší děti jsou totiž shodné s TW2, data mladších jedinců proto nebyla v práci testována.