Cíl: Ve studii jsme prokazovali specifickou boréliovou nukleovou kyselinu v moči pacientů s nervovými a kloubními formami lymeské boreliózy (LB). Pokusili jsme se zhodnoť přínos této metody v diagnostice LB a vztah výsledků PCR vyšetření k typu klinického postižení a účinku terapie antibiotiky.
Metodika: V moči 34 pacientů byla prokazována boréliová DNA pomocí pol^-merázově řetězové reakce. Použili jsme 2 sady primerů: jednu komplementární k úseku chromozomálního genu kódujícího 16S rDNA, druhou komplementární k plazmidovému genu kódujícímu protein OspC.
Odb ěr materiálu byl prováděn na začátku terapie, na konci léčby a 3 měsíce po skončení hospitalizace. Výsledky: Z pacientů vyšetřených na Začátku léčby bylo PCR pozitivních 21 (61 %), na konci léčby byla nalezena PCR pozitivita u 19 (56 %) léčených a 3 měsíce po léčbě u 2 jedinců (8 %).
V souboru pacientů s nervovou formou LB bylo 14 nemocných s příznaky meningopolyradikuloneuritidy a 9 nemocných s meningoencefalitidou. Z pacientů s meningopolyradikuloneuritidou vyšetřených na začátku hospitalizace bylo pozitivních 9, na konci hospitalizace byla pozitivita nalezena u 4 jedinců.
Při kontrolním vyšetření 3 měsíce po léčbě nebyla boréliová DNA nalezena ani u jednoho pacienta. Ze skupiny pacientů s meningoencefaliudou byli na začátku terapie 4 pacienti PCR pozitivní.
Na konci terapie bylo 8 PCR pozitivních ze všech nemocných s příznaky meningoencefalitidy a po 3 měsících byla nalezena boréliová nukleová kyselina u 1 vyšetřeného. Ze 6 pacientů s kloubní formou LB byla polovina PCR pozitivních na začátku hospitalizace, na konci byla boréliová nukleová kyselina stanovena u 5 vyšetřovaných a při kontrolním vyšetření nebyla nalezena ani u jednoho pacienta.
U akutních forem LB bylo vyšší procento (77 %) pozitivních jedinců oproti pacientům s chronickými příznaky (57 %). Závěr: Práce potvrdila, že moč je vhodným materiálem pro diagnostické účely u LB.
Naše metoda PCR poskytuje ve významné míře pozitivní výsledky u pacientů s LB prokázanou na základě "klasických metod". Tato metoda má dostatečnou senzitivitu, která však neumožňuje použít ji při určování diagnózy solitárně.
Proto je třeba použít všechny diagnostické možnosti paralelně, aby efektivita při stanovování diagnózy byla maximální.