Apalický syndrom je projevem rozpadu mozkových funkcí s odpojením mozkové kůry a mozkového kmene. Pokud je v objektech postižení mezencephalonu s bdělostí v kómatu a odpovídajícími neurologickými nálezy.
Je to jeden z nejdůležitějších důsledků u kriticky nemocných dětí léčených na PICU. Jeho etiologie zahrnuje těžké kraniocerebrální poranění (nejčastější příčina), difúzní hypoxické postižení mozku a situace po těžkých intoxikacích a neuroinfekcích.
Pacientům s apalickým syndromem by měla být poskytována komplexní terapeutická a diagnostická péče. Na léčbě těchto pacientů se podílí oddělení intenzivní péče, neurologové, fyzioterapeuti, logopedové a další odborníci.
Velmi důležitá je také spolupráce s členy rodiny a přítomnost blízké osoby. Nezbytná je následná léčba v lázních a ambulantní rehabilitace.
Na základě pečlivého pozorování je vybráno optimální načasování rehabilitace a vhodná fyzická a psychická zátěž.