Charcot-Marie-Tooth 1 (CMT1) a tomakulózní neuropatie (HNPP) - průkaz specifických DNA duplikací a delecí v oblasti 17p11.2-12 pomocí sady dinukleotidových markerů
Abstrakt
Dědičné motoricko-senzorické neuropatie (HMSN) jsou klinicky i geneticky heterogenní skupinou nervosvalowrh onemocnění. V klinickém obraze dominuje distální svalová slabost, distální svalové atrofie, deformity nohou - hlavně pes cavus, areflexie, senzitivní poruchy a většinou autofosomálně dominantní přenos poruchy.
Pomocí elektrofyziologie lze dobře rozlišit typ I s výrazně sníženou rychlostí vedení (NCV) periferním nervem od typu II s normální či pouze lehce sníženou NCV. V posledních letech převládalo spíše dělení molekulárně genetické na typy I-IV s řadou podtypů.
V současnosti je známo již nejméně 18 různých chromozomálních oblastí zodpovědných za různé typy HMSN. Přímá DNA diagnostika je sice zatím možná pouze u elektrofyziologický potvrzeného typu I choroby Charcot-Marie-Tooth (CMTl), který ale mezi HMSN tvoří celých 70 %.
Typ 1 CMT je rovněž genetjticky heterogenní, ale 80 - 90 % pacientů tvoří typ lA CMT. Ten je autosomálně dominantní, způsobený 1,5 Mb submikroskopickou duplikací v oblasti 17pll.2-12, ve které leží gen pro periferní myelin protein 22 (PMP 22).
Delece téže oblasti je nacházena u pacientů s tzv. tomakulózní neuropatií (HNPP). Kvantitativní PCR (QT-PCR), pulzní gelová elektroforéza (PFGE), kvantitativní Southern blotting a fluorescenčtiyni PCR (QT-PCR), '^}} pulzní gelová elektroforéza (PFGE), kvantitativní Southern blotting a fluorescenčni in situ hybridizace (FISH) jsou nejčastěji užívanými metodami pro detekci těchto duplikací/delecí.
Tyto metody jsou však značně náročné na čas, práci, finance i vybavení. Na našem pracovišti je k detekci těchto specifických přestaveb užívána sada osmi mikrosatelitových (CA)n markerů (AFM 191xhl2, AFM 200ybl2, AFM 317ygl, AFM 165, RMll-GT, 142E8,103B11,133C4) lokalizovaných uvnitř zmíněné 1,5 Mb CMT/HNPP oblasti.
Specifické, prmierem značené fluorescenční PCR produkty jsou délkově analýzovány na automatickém .((!Pkveuátoru. Duplikace, tedy výskyt celkem tří kopií úseku v oblasti 17pll.2-12 u postiženého CMT lA, se s vysokou pravděpodobností projeví nálezem tří různě dlouhých PCR produktů v alespoň jednom z 8 používaných markerů.
V případě delece v 17pll.2-12 je u postiženého nalezena ve všech 8 markrech pouze 1 alela. Při segregační analýze v rodině s HNPP není jediná detekovatelná (zdravá) alela předána z postiženého rodiče na postiženého potomka.
Tato neradioaktivní metoda je jednoduchá, levná a spolehlivá a tím vhodná i pro menší klinickou laboratoř, nicméně má velkou kapacitu. Jistou nevýhodu je možné vidět v nemožnosti úplného vyloučení duplikace, tu je mozne pouze spolehlivě prokázat.
Pro zcela jistý průkaz delece je dále potřeba vyšetřeni ve dvou generacích postižených. Jedna metoda však umožňuje průkaz dvou různých mutací u dvou častých onemocnění periferního nervstva.