Nijmegen breakage syndrom (NBS) je autozomálně recesivně dědičný syndrom chromozomální instability.Klinické projevy zahrnují prenatální a postnatální růstovou retardaci, závažnou kongenitální mikrocefalii, humo-rální a celulární imunodeficienci, opakované respirační infekty se sklonem k bronchiektáziím a vývoj většinoulymforetikulární malignity v dětství. Charakteristická facies s prominencí středních obličejových partií a nosu,ustupujícím nízkým čelem, retromikrognatií a velkými ušními boltci se vyvíjí po 3. roce věku.
Laboratorní nálezynízkých imunoglobulinů, chromozomálních zlomů s typickými translokacemi chromozomů 7/14, buněčné i chro-mozomální hyperradiosenzitivity a radiorezistence syntézy DNA podporují diagnózu NBS. Gen způsobující NBSbyl objeven v roce 1998 a nazván NBS1.
Přímá detekce mutace v NBS1 genu (slovanská 657del5, delece 5nukleotidů v pozici 657) umožňuje exaktní diagnózu postnatální i prenatální. Gen kóduje protein nibrin, jehožfunkcí je oprava chromozomálních zlomů po ionizačním záření.
U homozygotů se chybějící nibrin projevíporuchou stability DNA (DNA repair disorder) vedoucí k malignímu procesu. Radiosenzitivita homozygotů máklinické důsledky pro vznik a léčbu malignit.