Abstrakt
Před začátkem éry atypických neuroleptik existoval poměrně jasný konsenzus, jak užívat neuroleptika v léčbě bipolární poruchy (BP): byla považována za jednu z hlavních voleb v léčbě manické fáze, naopak u deprese byla doporučována jen v kombinaci s antidepresivy u depresivní fáze psychotické hloubky. Autoři přinášejí přehled studií typických neuroleptik u BPa navrhují možné výhody užití atypických neuroleptik v této indikaci.
Přinášejí dále přehled studií atypických neuroleptik u BP. Dosud byl v léčbě BP zkoušen klozapin, risperidon a olanzapin.
Klozapin byl sporadicky užíván v léčbě BP již od poloviny sedmdesátých let, se značným nárůstem studií od konce osmdesátých let. Osvědčil se v léčbě manických i depresivních fází, přičemž značná část zařazených pacientů byla farmakorezistentní. Účinnost klozapinu u mánie se zdá být vyšší než u deprese.
Objevily se i práce o účinnosti klozapinu v léčbě rychlého cyklování a jako tymostabilizujícího agens. Risperidon je u BP zkoušen od roku 1992.
Vykázal dobré antidepresivní působení. Někteří autoři popsali po risperidonu v monoterapii zhoršení manického syndromu, zatímco při kombinaci s tymostabilizérem byl antimanický účinek risperidonu hodnocen jako přesvědčivý.
U olanzapinu jsou k dispozici první příznivé zkušenosti v léčbě BP, a to jak u manické, tak i depresivní symptomatiky.