Abstrakt
Cílem studie bylo zhodnocení úspěšnosti nového terapeutického protokolu u pacientů s kongenitální diafragmatickou hernií (CDH). V období od 1/1994 do 12/1998 bylo prijato 41 pacientů s CDH.
U 36 pacientů (88 %) byla diagnostikována levostranná CDH, u 4 pacientů (10 %) pravostranná CDH aul novorozence (2 %) oboustranná biJti. ib pnpadu 37 %) CDH bylo zjištěno prenatálně. 22 děti (54 %) bylo léčeno inhalací oxidu dusnatého (INO) a 4 pacienti (10 %) mimotělni membránovou oxygenaci. Celková incidence sdružených vývojových vad byla 20 % a celková mortalita 34 %.
Při srovnáni přežívajících (skupina S, N = 27) a zemřelých (skupina NS, N = 14) pacientů byly nalezeny statisticky významné rozdíly ve skóre podle Apgarové v 1. minutě (S: 5,9 +- 0,5 vs NS: 3,4 +- 0,7, P < 0,008), v oxygenačním indexu (01) 2 hodiny po prijeti (S: 11,9 +- 2,9 vs NS: 27,7 +- 8,3, p < 0,03), v alveolo-arteriální kyslíkové diferenci (AaD02) 2 hodiny a 12 hodín po přijeti (S: 369 +- 47 torru resp. 237 +- 47 torru vs NS: 552 +- 29 torrů resp. 557 +- 26 torrů, p < 0,02 resp. p < 0,007), v indexu pa02/Fi02 12 hodin po přijetí (S: 215 +- 23 vsNS:97+-32,p<0,04) a v nutnosti zahájeni mimotělni membránové oxygenace (S: 3,7 % vs NS: 21,4 %, p < 0,009). Studie potvrdila sníženi mortality novorozenců s CDH zavedením nových terapeutických metod.
Rizikovými faktory jsou časná prenatální diagnostika, pritomnost sdružených vývojových vad, vysoké hodnoty parametrů oxygenace a ventilace s nutností zahájení inhalace oxidu dusnatého.