Charles Explorer logo
🇨🇿

Frekvence prekurzoru cytotoxických a pomocných T lymfocytů dárce aloreaktivních vůči histokompatibilním antigenům příjemce. Možnosti využití pro předpověď aGVHD při transplantaci kostní dřeně

Publikace na 2. lékařská fakulta |
1997

Abstrakt

POZADÍ: Byla hodnocena užitečnost odhadů frekvencí prekurzorů cytotoxických T lymfocytů (CTLp) a pomocných T lymfocytů (HTLp) pro detekci aloreaktivity a pro předpověď akutního štěpu proti hostiteli (aGVHD). METODY A VÝSLEDKY: Pro odhad frekvence CTLp a HTLp byl použit test mezního ředění a statistický program maximální pravděpodobnosti.

Vysoká frekvence CTLp naznačující přítomnost skrytých nesouladů třídy I byla zjištěna u 41,2% nesouvisejících párů. HLA-A a -B byly porovnány sérologickou typizací a DRB1 a DQB1 byly porovnány analýzou DNA.

Těžká aGVHD (stupeň III-IV) se vyskytla u všech pacientů v této skupině, kteří podstoupili transplantaci kostní dřeně (BMT). U dvou pacientů ze tří hodnocených s nízkou frekvencí před transplantací CTLp se po nepříbuzném BMT vyvinula mírná forma (stupeň I) nebo žádná aGVHD.

Pozitivní frekvence aloreaktivního HTLp byla nalezena u 50% HLA párovaných nesouvisejících párů. Porovnání hodnot CTLp a HTLp u stejných jedinců ukázalo, že tyto dvě metody nejsou plně alternativní v detekci aloreaktivity.

Ve skupině HLA identických sourozenců bylo nalezeno pouze 18,7% pozitivních výsledků HTLp. Kromě nekompatibility HLA-DP mohou tuto aloreaktivitu způsobit rozdíly v genech jiných než HLA.

ZÁVĚR: Test CTLp má potenciál pro predikci vývoje aGVHD po BMT od HLA odpovídajících nesouvisejících dárců. Výsledky CTLp naznačují potřebu přesnějšího psaní třídy I v těchto případech.

Porovnání frekvencí CTLp a HTLp ukázalo, že výsledky se mohou lišit u některých nesouvisejících párů BMT dárce-příjemce, což naznačuje výhodnost současného provádění obou testů pro hodnocení aloreaktivity. Je třeba vzít v úvahu více případů, aby se určil vztah mezi frekvencí před transplantací HTLp a vývojem po transplantaci aGVHD u stejných sourozenců HLA.