Abstrakt
POZADÍ. Antineutrofilní cytoplazmatické protilátky (ANCA) jsou považovány za diagnostický marker systémové vaskulitidy a rychle postupující glomerulonefritidy. Často jsou spojovány s jinými patologickými stavy.
Cílem autorky bylo analyzovat skupinu pacientů vyšetřovaných na Klinice klinické imunologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v průběhu jednoho roku a zhodnocení diagnostického přínosu vyšetření ANCA. ZPŮSOBY A VÝSLEDKY.
ANCA byla hodnocena v séru metodou nepřímé imunofluorescence. V případech p-ANCA byl k hodnocení antimyeloperoxidázových protilátek použit test ELISA.
Klinická data byla hodnocena na základě analýzy dotazníku zaslaného lékařům pacientů, u kterých byla zjištěna ANCA. V roce 1992 bylo vyšetřeno 1010 vzorků a byla zjištěna 115 ANCA.
Tak tomu bylo u souboru 65 pacientů s následujícími diagnózami: systémová vaskulitida 26x, systémová imunopatologická onemocnění 12x, onemocnění ledvin 9x, zánětlivá onemocnění střev 7x, zánětlivá onemocnění očí 6x, monoklonální paraproteinémie 2x, ostatní 4x. Pacienti měli postižení ledvin (45%), postižení kloubů (20%), kůže (18%), očí (14%), plic (12%), GIT (11%), ORL (9%) a nervy (9%).
Typ c v titrech nad 1: 160 byl vždy spojen s diagnózou Wegenerovy granulomotózy, v jiných případech byly zahrnuty titry c- nebo x-typy 1:20. Protilátky proti myeloperoxidáze byly detekovány ve čtyřech případech.
ZÁVĚRY. Autoři potvrdili, že c-ANCA ve vysokých koncentracích jsou specifické pro převážně aktivní formu Wegenerovy granulomatózy.
Skupina pacientů s p-ANCA je příliš malá na to, aby zobecnila diagnostický dopad. Nízké koncentrace ANCA se vyskytují u mnoha dalších onemocnění.
Důležitost ANCA lze hodnotit pouze v klinickém kontextu a význam její přítomnosti nesmí být přeceňován.