Abstrakt
Fyziologický růst je dlouhodobě citlivým ukazatelem zdraví dítěte. Porucha růstu dětí může být prvním projevem závažného chronického onemocnění.
Za účelem nalezení racionálního vyšetřovacího postupu autoři retrospektivně analyzovali diagnózu u dětí se zhoršeným růstem, které byly odeslány na vyšetření do univerzitní nemocnice. ZPŮSOBY A VÝSLEDKY.
V průběhu 5,5 roku bylo vyšetřeno 190 dětí (chlapců / dívek, 124/66) s nízkým vzrůstem ve věku 2,5 až 16,5 let. V 93 (68/25, 48,9%) byl stav klasifikován jako krátkodobý normální, tj.
Krátký, ale zdravý, vč. 25 (11/14, 13,2%) s rodinným nízkým vzrůstem, u 26 (21/5, 13,7%) retardace ústavního růstu (a retardované puberty) a u 42 (36/6, 22,1%) kombinace těchto dvou stavů. U 97 dětí (56/41, 51,1%) byl zjištěn patologický stav: u 14 dívek (7,4%) Turnerův syndrom, u 55 dětí (37/18, 29,0%) nedostatek růstového hormonu, vč. 11 v důsledku nádoru nebo anomálie CNS a u 28 dětí (19/9, 14,7%) další závažná příčina poruchy růstu.
Ve třech rodinách autoři zjistili autozomálně dominantní poruchu u páru rodič - dítě, přičemž rodič si poruchy nebyl vědom (renální tubulární acidóza, křivice rezistentní na vitamin D, hypochondroplázie). Na základě analýzy těchto údajů autoři navrhují racionální diferenciální diagnostický postup u dětí s nízkým vzrůstem.
ZÁVĚRY: Postupné vyšetřování dětí s nízkým vzrůstem je založeno na jednoznačné diferenciaci krátce normálních dětí a posouzení příčiny poruchy růstu u ostatních postižených dětí. Procedura je zaměřena na šetrnou, rychlou a přesnou diagnostiku s následnou včasnou léčbou dětí s vážným patologickým stavem.