Charles Explorer logo
🇨🇿

Trauma a stres osm měsíců po povodních v roce 2002

Publikace na Ústřední knihovna |
2004

Abstrakt

Cílem studie bylo sledovat frekvenci posttraumatických stressových reakcí a traumatického stressu 8 měsíců po povodních v Praze v roce 2002. Experimentální soubor (N=71) tvořili lidé, kteří byli přímo postiženi povodněmi v roce 2002 z pražského Karlína.

Srovnávací soubor (N=67) se skládal z povodní nepostižených dobrovolníků, kteří nebyli postiženi záplavami a odpovídali experimentálnímu souboru pohlavím, věkem a místem bydliště. V experimentálním souboru bylo během povodní evakuováno 59 ze 71 osob a 56 uvedlo škody na majetku.

Posttraumatickou stressovou poruchu (PTSD) mělo 8 osob. U 2 osob se PTSD vztahovalo k povodním.Ve srovnávacím souboru měly PTSD 3 osoby. Žádný z těchto tří případů PTSD nesouvisel s povodněmi.

Rozdíly mezi experimentálním a srovnávacím souborem byly v diagnóze PTSD nevýznamné (Pearsonův =2,52; p=0,28). Experimentální soubor dosahoval oproti srovnávacímu souboru statisticky významně (p<0,000) vyšší hodnoty ve všech parametrech traumatického stressu (škála vlivu události, IES-R). Část experimentálního souboru skórující nad medián v IES-R, tzv.,stresovaná skupina, uvedla statisticky signifikantně vyšší počet dní evakuace (64 oproti 34 dnům p=0,03), měla významně nižší příjem před povodněmi (p=0,02) a považovala povodně častěji za nejhorší zážitek ve svém životě (p=0,02).

Vyšší míra traumatického stressu měřená IES-R je u osob postižených povodněmi varující a ukazuje na možnost dlouhodobého přetrvávání psychických dopadů povodní, i když počet PTSD spojených s povodněmi je nízký. Autoři zdůrazňují význam dlouhodobého sledování podobně postižených skupin.

Budoucí výzkumy by neměly opomenout sledování vyrovnávání se se zátěží, míru nemocnosti a celkový zdravotní, nejen psychický, stav

Klíčová slova