Abstrakt
V úvodu práce autor krátce rekapituluje současné poznatky o diagnostice, epidemiologii a diferenciální diagnostice deprese pozdního věku. Deprese ve stáří je často nerozpoznána a neléčena.
U jednotlivých tříd antidepresiv je komentována jejich účinnost a bezpečnost včetně nežádoucích účinků. Výběr antidepresiva je závislý na mnoha faktorech, které souvisí s charakteristikami léčené populace: souběžnou léčbou pro somatické onemocnění, změnami ve farmakokinetice metabolizmu léků, bezpečností při předávkování a klinickém stavu pacienta.
Z výsledků dosavadních studií plyne, že specifické inhibitory zpětného vychytávání serotoninu (SSRI) představují 1. volbu v léčbě depresivní poruchy pozdního věku. Mezi nefarmakologické způsoby léčby patří psychoterapie a elektrokonvulzivní léčba