Moderní medicína se snaží vnímat změny ve zdravotním stavu pacienta v širším zorném úhlu, např. hodnocením subjektivní kvality života. Předkládaná studie zjišťuje profil změn subjektivní kvality života u hlavních psychiatrických diagnostických kategorií v průběhu hospitalizace a v závislosti na změnách klinického stavu.
Metodologie: 150 pacient ů hospitalizovaných na klinice Psychiatrického centra Praha vyplnilo při příjmu a propuštění Schwartzovu škálu hodnocení terapie (SOS-10). Pacienti i jejich ošetřující lékaři vyplnili také škálu CGI (Globální klinický dojem).
Výsledky: Subjektivní kvalita života při příjmu byla nejvyšší u pacientů s F2x, nejnižší u pacientů s F3x. Největší rozdíly mezi pacientem a lékařem v hodnocení klinického stavu při příjmu se vyskytly u F2x.
V průběhu hospitalizace došlo u všech pacientů ke zlepšení subjektivní kvality života i klinického stavu, nejvíce u pacientů s F3x. U pacientů s F2x došlo navzdory značnému zlepšení klinického stavu k nejmenšímu zlepšení v subjektivní kvalitě života.
Pacienti s F4x hodnotili své zlepšení jako významně menší než jejich ošetřující lékaři a při propuštění udali nejnižší subjektivní kvalitu života. Pouze u pacientů s F3x změna klinického stavu statisticky významně korelovala se změnou subjektivní kvality života.
Diskuze: Pacienti jednotlivých psychiatrických diagnostických kategorií se liší v subjektivní kvalitě života a její ovlivnitelnosti léčbou. Odlišnosti zřejmě mohou být způsobeny nedostatečným náhledem a dissimulací u psychotických pacientů, agravací úzkosti před propuštěním u pacientů s F4x a katathymně zkresleným myšlením u depresivních pacientů