V letech 2002 a 2003 byla odebrána před zahájením léčby periferní krev 76 nemocným s karcinomem hrtanu a hltanu. Z krve byly separovány CD4 lymfocyty.
Sledovali jsme jejich schopnost adherence k povrchu v závislosti na přítomnosti antigenu (test inhibice adherence leukocytů - LAI assay). Jako antigen byl použit specifický antigen, vyrobený z příslušné nádorové tkáně (mitochondriální antigen nádorové buňky) a nespecifický antigen, vyrobený ze séra inbredních myší kmene C3H/H2K, infikovaných LDH virem (kapsidový antigen).
Výsledky byly hodnoceny pomocí non-adherence index (NAI). Pokus byl opakován při expozici substrátu magnetickému sinusoidnímu poli (MSP) síťového kmitočtu o indukci 0,5 mT.
Výsledky byly vyhodnoceny stejným způsobem a porovnány pomocí t-testu pro dva nezávislé výběry. Současně byly provedeny identické pokusy s CD4 lymfocyty kontrolní skupiny, které byly získány ze séra zdravých lidí (skupina 76 dobrovolných dárců krve).
Výsledky měření ukázaly, že CD4 lymfocyty, získané z krve pacientů s karcinomy hrtanu a hltanu, mají po expozici MSP síťového kmitočtu o indukci 0,5 mT, statisticky významně zvýšenou schopnost adherovat k povrchu. Stejný efekt byl zaznamenán v kontrolní skupině CD4 lymfocytů, získaných od dárců krve.
Hodnoty NAI jsou zde však statisticky významně nižší, a to jak bez expozice, tak při expozici MSP. Za předpokladu, že schopnost adherence lymfocytů je projem buňkami mediované imunity (CMI), lze konstatovat, že MSP ovlivňuje CMI, a to v případě MSP síťového kmitočtu o indukci 0,5 mT pozitivním způsobem