Abstrakt
Vztah mezi temperamentovými osobnostním rysy a adaptací na stáří institucionalizovaných seniorek vyjádřený směrovým modelem byl testován na datech získaných od 308 žen průměrného věku 74,7, SD = 7,8. Metodou strukturálních rovnic byl testován jednak předpoklad efektu emocionální lability na variabilitu životní spokojenosti mediovaného variabilitou deprese, jednak efektu extraverze na variabilitu životní spokojenosti mediovaného variabilitou anticipované sociální opory, rezignace a deprese.
Sekundárním cílem výzkumu bylo testování vztahu mezi variabilitou životní spokojenosti a temperamentovými rysy v průběhu času. Data, shromaždovaná ve třech vlnách v intervalech 10 měsíců, přinesla podporu pro validitu a stabilitu modelu.