Abstrakt
Autoři popisují kognitivní efekt antidepresiv a jejich vliv na stav bdělosti a paměti. Sertralin a milnacipram jsou novější antidepresiva, u kterých nebylo prokázáno žádné negativní ovlivnění kognitivních funkcí u zdravých jedinců.
U depresivních pacientů vedou některá antidepresiva (např. dosulepin či trazodon) k tlumení bdělosti. Viloxazin a maprotilin nemají negativní efekt ani na bdělost, ani na vizuální a verbální paměť.
Sertralin zlepšuje pozornost i verbální učení u depresivních nemocných nad 60 let signifikantně více než nortriptylin. Venlafaxin a moclobemid zlepšují bdělost u depresivních pacientů.
Moclobemid, fluoxetin, citalopram i trazodon zlepšují paměťové funkce u depresivních nemocných. Ani dlouhodobé užívání tricyklických antidepresiv (medián 11,5 let), které mají nejvyšší anticholinergní nežádoucí účinky a dal by se u nich předpokládat farmakogenně navozený dementogenní efekt, nevedlo k vyššímu poklesu v MMSE ve srovnání s probandy, kteří tricyklická antidepresiva neu žívali.
Elektrokonvulze (EKT) jsou dosud nejúčinnější metodou léčby depresivní poruchy, vedou však k intermitentnímu zhoršení paměťových funkcí. Poruchy paměti se po ukončení EKT plynule zlepšují a po 3-6 měsících od ukončení EKT již není prokazatelný žádný deficit.
Opakované aplikace nízkofrekvenční i vysokofrekvenční repetitivní transkraniální magnetická stimulace na oblast prefrontální kůry u depresivních pacientů nevedly k postižení kognitivních funkcí a některé kognitivní funkce se zlepšovaly.