Abstrakt
NMDA receptory jsou široce rozšířené, ligandy otevírané a napěťově závislé iontové kanály, citlivé současně na L-glutamát a glycin. Tyto receptory jsou nezbytné pro normální funkci excitační glutamátergní neurotransmise.
Komplexy receptor/iontový kanál jsou vysoce propustné pro Ca2+ a podléhají regulaci prostřednictvím řady faktorů. NMDA receptory charakterizuje tetramerní podjednotková stavba, na které se podílejí 3 skupiny podjednotek označované NR1, NR2 a NR3.
Všechny funkční receptorové komplexy musí obsahovat dvojí zastoupení NR1 podjednotky. Současná přítomnost NR2 a NR3 podjednotek nebo jejich sestřižených forem zásadním způsobem ovlivňuje funkční charakteristiky NMDA receptoru, jeho vazebné afinity pro oba agonisty (L-glutamát a glycin) a další modulátory.
Změněná funkce NMDA receptorů je dávána do souvislosti s etiologií některých duševních nemocí, především jako součást "glutamátergní hypotézy schizofrenie". Změny ve funkčních vlastnostech NMDA receptorů jsou alespoň částečně podmíněny abnormální expresí genů pro jednotlivé proteinové podjednotky.
Navíc se NMDA receptory významně podílejí na perinatálním neurotoxickém poškození mozku, které je integrální součástí "neurovývojové hypotézy schizofrenie". Přitom nedávné nálezy ukázaly, že D-serin jako další endogenní koagonista NMDA receptorů se v případě narušení své homeostázy významně spolupodílí na patofyziologii schizofrenie.
Předpokládaná úloha NMDA receptorů v etiopatogenezi schizofrenie, vycházející z jejich zásadního významu pro vývoj mozku a rozvoj jeho funkcí, činí z těchto receptorů cílovou strukturu pro působení farmak. Proto pokračování studií za použití animálních modelů a kombinace genetických studií a zobrazovacích metod u pacientů trpících schizofrenií může významně přispět při vyhledávání a ověřování nových skupin neuroleptik.