Abstrakt
Při farmakoterapii prostých akutních bolestí zad se postupuje s ohledem na intenzitu bolesti a kontraindikace NSA. U akutních bolestí zad se uplatňuje postup "shora dolu", tj. iniciálně se raději volí silnější a rychleji působící farmakoterapie.
U středně silných až silných akutních bolestí zad (VAS 4-7) volíme buď NSA (tam, kde je to možné, např. ibuprofen 400 mg nebo diklofenak 50 mg pro dosi) nebo paracetamol v dostatečné dávce (1000 mg pro dosi) případně v kombinaci s tramadolem či kodeinem; evropské doporučené postupy navrhují začínat paracetamolem, a při jeho nedostatečné účinnosti přidat NSA, případně slabé opioidy. Konkrétní volba závisí především na individuální účinnosti a snášenlivosti.
Centrální myorelexancia mají u bolestí zad prokázaný analgetický účinek, mají se však podávat pouze krátkodobě a s ohledem na jejich farmakokinetiku. Při velmi silných akutních bolestech zad přichází v úvahu infuzní terapie nebo silné opioidy.
U prostých chronických bolestí zad mívá farmakoterapie menší význam, důležitější bývá rehabilitace, cvičení, kognitivně-behaviorální terapie. Z farmakoterapie byla prokázána účinnost NSA a opioidů i u chronických bolestí zad, NSA však mají být pro svá rizika podávána krátkodobě např. při exacerbaci.
Bylo prokázáno určité zlepšení po některých antidepresivech (cyklických, SNRI např. duloxetinu nebo venlafaxinu, nikoliv však po SSRI) a po benzodiazepinech