Abstrakt
Cílem práce byl rozbor základních demografických a epidemiologických údajů o pacientech léčených pro zlomeninu pánve. Soubor tvořilo 204 pacientů (74 žen, 130 mužů) hospitalizovaných v Traumacentru FNKV v Praze v letech 2002-2006.
Vyšší výskyt mužů proti ženám byl signifikantní (p = 0,001). Věk pacientů byl 15-93 let, průměr 42,8 let.
Dominantním způsobem vzniku poranění byly dopravní nehody (128 pacientů - 63%), dále pády z výšky (61 pacientů - 30%), z toho se u 20 pacientů (10%) jednalo o suicidální pokus. Vyšší zastoupení žen po suicidálním pokusu bylo signifikantní (p = 0,044).
Zlomenina typu A se vyskytla u 42 pacientů (21%), typu B u 101 pacientů (49%) a typu C u 61 pacientů (30%). Operovaných bylo 10% zlomenin typu A, 32% typu B a 50 zlomenin typu C.
Rozdíl počtu operovaných pacientů se zlomeninou typu A a typu C byl signifikantní (p = 0,008). Zemřelo 15% pacientů se zlomeninou typu A, 13% se zlomeninou typu B, 40% se zlomeninou typu C.
Rozdíl počtu úmrtí pacientů se zlomeninou typu A a typu C byl signifikantní (p < 0,001)