Abstrakt
Technika nácviku vědomé pozornosti na dech si získává stále větší pozornost díky možnosti ovlivnění základních funkcí organismu ve zdraví i nemoci relativně levnou cestou ve srovnání s klasickými farmakologickými intervencemi. Výchozím prvkem je adaptace starobylé techniky meditace shamata do prostředí západní civilizace formou MBSR (mindfullnes-based stress reduction).
Pokud se pacientovi podaří dodržet disciplínu denního provádění cvičení, dochází po kratší i delší době ke změnám struktury vědomé pozornosti ve smyslu její stabilizace během provádění každodenních činností. Jako vedlejší účinek se pak může projevit úprava hypertenze, psychologických obtíží, nespavosti a dalších poruch patřících do oblasti systémových nebo civilizačních onemocnění.
Zvláště vhodná je technika nácviku vědomé pozornosti u lidí středního věku (vysoké pracovní zatížení), u lidí staršího věku (problém trávení volného času, smíření se s onemocněními), případně u dětí, kde se teprve hledá vhodný způsob aplikace. Vědecký výzkum techniky nácviku vědomé pozornosti je zaměřen do dvou oblastí: a) moderní zobrazovací techniky CNS (magnetická rezonance, počítačová tomografie, funkční magnetická rezonance a pozitronová emisní spektrofotometrie), s jejichž pomocí se měří objem vybraných částí mozkové kůry nebo průtok krví korovými oblastmi mozku u lidí, kteří krátkodobě nebo dlouhodobě praktikují techniku nácviku vědomé pozornosti, b) EEG s vysokou rozlišovací schopností, změna nebo úprava EEG je pozorována zejména ve frontálním a parietálním laloku mozku.
Afektivní stav a jeho dynamika jsou u člověka vázány na hypo/hyper aktivaci frontálního laloku ve smyslu pozitivním vlevo a negativním vpravo. Po dlouhodobém tréninku vědomé pozornosti pozorujeme na frontálním laloku mozku rychlejší návrat EEG aktivity do klidové hladiny u lidí pravidelně praktikujících ve srovnání s kontrolami