Cílem příspěvku je poukázat na fenomén utrpení v ošetřovatelské péči. I když se pro někoho může jednat o abstraktní filozofickou kategorii, pro pacienty může být utrpení velmi reálné a významně snižovat kvalitu jejich života.
Je proto důležité, aby sestry, které ostatně s pacienty tráví ve zdravotnických zařízeních nejvíce času, rozpoznaly možné příčiny i projevy utrpení pacientů. Častý kontakt s pacienty, kteří prochází různými formami utrpení, může vést u sester k pocitům bezmocnosti, morální tísně a vyhoření. Proto je důležité, aby management zdravotnických zařízení věnoval pozornost i těmto otázkám a zavedl opatření, která by mohla syndromu vyhoření předejít.