Abstrakt
Diagnostická jednotka je uvedena v DSM-IV, nikoli však v MKN-10. Dosavadní studie ukazují, že BP II je relativně častá porucha s chronickým epizodickým průběhem a výraznou převahou depresivních epizod.
Od unipolární poruchy (periodické depresivní poruchy) se odlišuje výskytem spontánních epizod hypománie, které jsou však v klinické praxi často nerozpoznány. Dále je u pacientů s BP II ve srovnání s pacienty s unipolární poruchou zjišťován časnější začátek nemoci, více příbuzných s bipolární poruchou, vyšší počet depresivních epizod a častější výskyt atypické a smíšené deprese.
Dopad nemoci na celkové fungování je v mnoha ohledech srovnatelný s bipolární poruchou I. Léčba BP II je v současnosti nedostatečně doložená důkazy z klinických studií.