Abstrakt
Cíl práce: Popsat epidemiologické a klinické charakteristiky pacientů s komplikovaným průběhem pandemické chřipky, jejich léčbu a léčebný výsledek. Metoda: Retrospektivní studie pacientů hospitalizovaných na JIP od 1.8.2009 do 31.1.2010, kteří měli klinické příznaky chřipky a byla u nich potvrzena infekce virem Pandemic A (H1N1) 2009 detekcí virové RNA pomocí rtPCR nebo průkazem specifických protilátek.
Vstupní kritéria splnilo 16 pacientů. Medián doby od začátku příznaků do hospitalizace byl 5 dnů, čas od přijetí do překladu na intenzivní lůžko 11 hodin, od začátku příznaků do zahájení léčby oseltamivirem 5 dnů.
Základní chronické onemocnění mělo 8 pacientů, 4 v kombinaci s obezitou. Obézních pacientů s BMI > 30 bylo celkem 7.
Nejčastějšími příznaky chřipky byly horečka, kašel a dušnost. Medián APACHE II skóre byl 9,5 bodů.
Důvodem hospitalizace na JIP byla bilaterální pneumonie s akutní respirační insuficiencí (13 pacientů) a akutní oběhová insuficience při kardiální dekompenzaci (3 pacienti). Devět pacientů bylo uměle ventilováno konvenční ventilací.
Dva nemocní s akutním renálním selháním byli léčeni eliminační technikou. Průměrná doba hospitalizace činila 25 dnů, medián 19 dní.
Dvanáct pacientů se uzdravilo, čtyři zemřeli (25%). Závěr: Studie potvrdila výsledky prací zahraničních autorů, především nižší věk pacientů s komplikovaným průběhem chřipky A (H1N1) 2009, častou absenci interní komorbidity a vysoký výskyt obezity.
Nejčastější příčinou těžkého až kritického stavu byla primární chřipková pneumonie. V práci je diskutována volba antibiotické a antivirové terapie při tomto onemocnění.
Autoři považují za vhodné zvýšit dávkování oseltamiviru u těžké chřipkové pneumonie na 300-600 mg/den.