Abstrakt
Patogeneze diabetické nefropatie je multifaktoriální proces a je nepochybné, že aktivace renin-angiotenzinového systému v ní hraje jednu z nejdůležitějších rolí. Stupeň mikroalbuminurie, resp. proteinurie, je úzce spjat nejen s progresí diabetické nefropatie, ale i s výskytem kardiovaskulárních příhod.
Je zřejmé, že snížení mikroalbuminurie je spojeno nejen se zpomalením poklesu glomerulární filtrace, ale i se zlepšením kardiovaskulární prognózy pacientů s diabetickou nefropatií a arteriální hypertenzí. Vyhlídky diabetiků s mikroalbuminurií se během posledních dvou dekád značně zlepšily, nepochybně i díky časnému agresivnímu snižování krevního tlaku, blokádě renin-angiotenzinového systému a těsné kontrole glykemie.
Stále je však zapotřebí zdokonalovat strategii prevence diabetické nefropatie a její progrese do chronického selhání ledvin.