Abstrakt
V posledních letech roste počet mladých lidí, kteří si záměrně ubližují. Rovněž stoupá počet osob, které se v důsledku módní vlny nechávají tetovat a dobrovolně se podrobují bolestivým zákrokům spojeným s piercingem, skarifikací či brandingem.
Záměrně poškozující se osoby často uvádějí, že při tom bolest nepociťují. Naproti tomu o vnímání bolesti u návštěvníků tetovacích salonů a piercingových studií nejsou k dispozici žádné informace.
Cílem práce bylo porovnat nocicepční citlivost u tří skupin osob (n = 56, věk 22-28 let, 27 žen a 29 mužů) s různou motivací k prožitku bolesti. Kontrolní skupina, s jednorázovým prožitkem pocitu bolesti při tetování, měla významně nižší práh tepelné bolesti než zbylé 2 skupiny (s opakovaným prožitkem, kde odměnou byla buď bolest sama, nebo uspokojivý pocit z jejího překonání, nebo u skupiny s aktivním zájmem o prožitky osob z druhé skupiny, ale bez tělesných modifikací).
Poslední dvě skupiny byly měřeny na Hell party, na akci, kterou pořádalo piercingové a tetovací studio. Zvýšený práh bolesti u účastníků Hell party nelze vysvětlit pouze oslabeným senzorickým vnímáním bolesti, protože i skupina bez tělesných modifikací, měřená ve stejném prostředí, měla obdobně zvýšený práh bolesti jako osoby s mnohočetnými modifikacemi.
Z výsledků můžeme předpokládat, že nezanedbatelný vliv hrálo prostředí ovlivňující afektivní a kognitivní komponentu bolesti