V současném Holandsku jsou důvody žádosti o eutanazii z důvodu nesnesitelné fyzické bolesti překvapivě v minoritě. Nejčastějšími důvody žádosti jsou únava ze života, pocit osamělosti, obava ze ztráty důstojnosti, avšak především obecná neschopnost vidět v utrpení jakýkoli smysl.
Problém eutanazie tak výrazně překračuje hranice vztahu lékař-pacient a naznačuje změnu klimatu v celé evropské společnosti. Zatímco v dřívějším náboženském kontextu byl život člověka chápán jako smysluplná cesta odněkud někam, v darwinovském paradigmatu se člověk stává "kusem hmoty", jenž vznikl v důsledku evoluce uprostřed jiných takových kusů hmoty, a odžívá svůj příběh uprostřed vesmíru, ve kterém není ani smysl, ani Bůh a kde lze těžko zahlédnout jakýkoli význam utrpení. Žádosti o eutanazii jsou tak spíše znepokojivým symptomem celé evropské společnosti než individuální volbou jednotlivců