GLP-1, hormon ze skupiny inkretinů, je po potravovém stimulu vyplavován z L-buněk, lokalizovaných především v distálních částech tenkého střeva a v colon ascendens. GLP -1 představuje silný podnět pro sekreci inzulínu z pankreatických ß-buněk.
Má velmi krátký poločas, protože je brzy po vyplavení ze střeva degradován pomocí enzymu dipeptidilpeptidázy 4 (DPP-4). Inhibitory DPP-4 a analoga GLP-1 představují základní dvě skupiny léků využívajících inkretinový princip.
Na trh byly uvedeny v posledních 3-4 letech. Významné jsou však účinky na GLP-1 na kardiovaskulární systém: mají pozitivně inotropní efekt a přispívají k ochraně endotelu.
U hlodavců byla po GLP-1 popsána větší regenerace Langerhansových ostrůvků. V centrálním nervovém systému vede GLP-1 v experimentu zvířat k zlepšení učení a k zlepšení stavu i histologického nálezu u experimentálních zvířat s modely Alzheimerovy choroby či Huntingtonovy chorey.
Tyto nálezy dávají naději i na užití inkretinové léčby mimo oblast diabetologie