Blokátory vápníkových kanálů inhibují průnik vápníkových iontů do buněk myokardu, převodního systému i hladkého svalstva cévní stěny. Indikují se především v léčbě systémové hypertenze, kdy lze z preparátů vybírat bez většího omezení.
Mezi jejich další indikace patří supraventrikulární tachykardie, hypertrofická kardiomyopatie (u obou verapamil, diltiazem), případně stabilizovaná angina pectoris. Verapamil s diltiazemem lze použít jen u osob bez dysfunkce levé komory.
Vždy přichází v úvahu pouze lékové formy s řízeným uvolňováním, v žádné indikaci se dnes již nepoužívají krátkodobě působící preparáty typu nedostatečně retardovaného nifedipinu