Zlomeniny patní kosti tvoří významnou část traumatologie dolní končetiny. Literatura udává četnost zlomenin pamích kostí až ve 2 % všech zlomenin.
Vzhledem k počtu pacientů, časové a finanční náročnosti léčby, dlouhodobé pracovní neschopnosti a nezřídka nutnosti následné změny povolání postižených, tvoří i významný sociálně-ekonomický problém. V současné době převládá aktivní přístup preferující operační léčbu.
Základním předpokladem pro úspěšnost této metody je její dokonalá znalost a nutnost dokonalého přehledu o anatomii patní kosti. V této práci předkládáme zhodnocení základních epidemiologických dat (pohlaví, věk), mechanismu úrazu, typu poranění, základních údajů o operaci (interval úraz-operace, doba trvání operace, doba přiložení turniketu), doby hospitalizace a počtu komplikací prospektivně sledovaného souboru pacientů po otevřené repozici a osteosyntéze úhlově stabilní dlahou (dále LCP).